Záhadný mezihvězdný objekt by mohl být mimozemskou sondou

01. 01. 2020
6-oji tarptautinė egzopolitikos, istorijos ir dvasingumo konferencija

Vedoucí oddělení astronomie Harvardské univerzity Avi Loeb se nebojí kontroverze. Jeho tvrzení, že podivný objekt, který vstoupil do sluneční soustavy z hlubokého vesmíru by mohl být mimozemskou sondou, je toho nejnovějším důkazem. Nyní ale přilil olej do ohně. V rozhovoru pro izraelský deník Haaretz izraelský profesor zarputile obhajoval svou hypotézu.

„Jakmile opustíme sluneční soustavu, věřím, že tam zaznamenáme poměrně hustý provoz,‟ řekl. „Dost možná obdržíme zprávu, ve které stojí: ‚Vítejte v mezihvězdném klubu.‘ Nebo objevíme řadu zaniklých civilizací – tedy to, co po nich zbylo.‟

Jádrem této debaty je „Oumuamua.‟ To, přeloženo z havajštiny, znamená „posel, který k nám byl vyslán z dávné minulosti.‟ Přiletěla z prostoru mimo ekliptiku – plochý vír planet, asteroidů a objektů, které byly vrženy na své místo během formování sluneční soustavy. Měl podivnou načervenalou barvu naznačující extrémní vystavení silnému kosmickému záření. Byl relativně jasný, přinejmenším v porovnání s průměrnou uhlově černou barvou většiny známých komet a asteroidů. Pohyboval se velmi, velmi rychle. A během své cesty od Slunce bylo pozorováno jak „zrychloval‟ podobně jako komety. Neměl však ocas jako kometa. Rovněž bylo pozorováno jak rychle „bliká,‟ jako by to byl podlouhlý – nebo plochý – rychle rotující objekt. „Oumuamua‟ je rozhodně podivná. Ale byli to mimozemšťané?

Být či nebýt – vědecký přístup?

Být či nebýt

Profesor Loeb (56) se spojil s Shmuelem Bialym a společně vydali článek ve kterém uvažují nad možností, že „Oumuamua nebyla ani kometa. Nebyl to ani asteroid.‟ Místo toho, podle jeho tvrzení, by se jeho neobvyklá dráha dala vysvětlit tím, že by to byla umělá sluneční plachetnice. Search for Extraterrestrial Intelligence (SETI) to již zkoušelo: zaměřili své radioteleskopy na tento objekt a pozorně poslouchali. Ani pípnutí. Žádné radiové zprávy nebo signály. Žádné emise radaru na určení polohy. Nic.
Ale profesor Loeb se nenechá odradit. „Je mi jedno co lidé říkají,‟ uvedl pro Haaretz. „Říkám, co si myslím a pokud se veřejnost zajímá o to, co říkám, je to pro mně vítaný, ale nepřímý důsledek. Věda není jako politika: není založena na volebních preferencích a popularitě.‟ Ale zdá se, že nemá problém pustit se do větších spekulací.
„Nemůžeme nijak zjistit, jestli to je aktivní technologie nebo vesmírná loď, která už nefunguje a pokračuje na své cestě vesmírem,‟ cituje Haaretz. „Ale pokud byla Oumuamua vytvořena spolu s celou řadou podobných objektů, které byly náhodně vypuštěny, tak fakt, že jsme ho objevili znamená, že jeho tvůrci vypustili kvadrilion podobných sond směrem ke každé hvězdě Mléčné dráhy.‟

Profesor Loeb uvedl, že věří, že je vesmír posetý mimozemskými troskami. A mezi nimi žijícími společenskými strukturami. Najít je by mělo být naší nejvyšší prioritou, zdůrazňuje. „Náš přístup by měl být archeologický,‟ řekl. „Podobně jako kopeme v zemi abychom objevili kultury, které již zanikly, musíme kopat ve vesmíru abychom objevili civilizace, které existovaly mimo naši planetu.‟

Vědecký přístup?

Profesor Loeb uvedl, že diskuse o původu Oumuamua byly ve vědecké komunitě velmi rozšířené. „Výše postavení vědci sami uvedli, že byl tento objekt zvláštní, ale nebyli ochotni své názory zveřejnit. Tomu nerozumím. Konec konců, akademický úvazek (tenure) má za úkol dát vědcům svobodu riskovat, aniž by se museli bát o svou práci.‟ Nicméně, řekl, přílišná opatrnost, se kterou si vědci hlídají co řeknou, protože chtějí získat vyšší postavení, má tendenci převládnout.

„Jako děti si pokládáme otázky o tomto světě a dovolujeme si chybovat. Učíme se o světě s nevinností a upřímností. Jako vědec byste si měli užívat výsady pokračovat ve svém dětství. Nebát se o své ego, ale o odhalení pravdy. Zvlášť po tom, co dostanete akademický úvazek.‟ Ale kritici poukazují na to, že je rozdíl mezi spekulací a testovatelnou hypotézou postavenou na měřitelných hodnotách. „’Divoká spekulace‘ je podle mého názoru stále na místě,‟ řekl astrofyzik Monash University Michael Brown.
„Data nevylučují, že byl tento objekt stvořen uměle, ale pokud je přírodní původ v souladu s daty, měl by být přírodní původ upřednostněn.‟
Tím se ale Loeb nenechá rozhodit: „Hledání mimozemského života není spekulace,‟ řekl. „Je to daleko méně spekulativní než že existuje temná hmota – neviditelná hmota která tvoří 85 procent vesmírné hmoty.‟ Ale to je zcela jiná kontroverze. Profesor Loeb je také zastáncem návrhu ruského miliardáře Jurie Milnera nazvaného Breakthrough Starshot, jehož cílem je postavit tisíce malých vesmírných čipů‟ a nasměrovat je k našemu nejbližšímu sousedovi, Alfa Centauri, za účelem prozkoumání tohoto hvězdného systému. To může být také důvodem, proč se o tento koncept tolik zajímá. Je si však zcela vědom možného rizika.

„Může se stát, že tím kompletně zlikviduji svou image, pokud se prokáže, že to tak není,‟ řekl. „Na druhou stranu, pokud se ukáže, že je to pravda, je to jeden z největších objevů lidských dějin. Krom toho, co je to nejhorší, co se mi může stát? Budu zproštěn svých úředních povinností? To beru jako výhodu, protože budu mít více času na vědu.‟

Panašūs straipsniai