Dangiškieji keliai senovės Mesopotamijoje (6 serija)

06. 02. 2020
6-oji tarptautinė egzopolitikos, istorijos ir dvasingumo konferencija

Vyobrazení létajících chrámů

Létající chrámy však nejsou jen popisovány ve starověkých textech, ale existují i jejich vyobrazení, především na pečetních válečcích ze staroakkadského období. Jedná se o motiv okřídleného chrámu nebo okřídlených dveří, který patří k nejtajemnějším motivům rytého umění z tohoto období. Motivy na pečetních válečcích zpravidla zobrazují „chrám‟, který je umístěn na zádech býka klečícího před osobou sedící na trůnu. V horní části chrámu jsou po levé a pravé straně umístěna křídla a vedou od něj až čtyři lana, která drží osoby nesoucí na hlavách rohaté helmy označující božstva. Osoba sedící na trůnu je taktéž korunována rohatou korunou a celou scénu doplňuje zobrazení lodě nebo rostlinné prvky.

Pečetní váleček z akkadského období zobrazující okřídlený chrám

Tradičně bývá obdélná okřídlená struktura na základě podobných zobrazení na starších i pozdějších rytinách a otiscích pečetidel označována jako chrám nebo brána, ale objevují se i názory, že se jedná o schránku. Jako příklad starších pečetidel zobrazujících chrám je možné uvést některá pečetidla z Uruckého období (cca. 3300 př. n. l.). V úvahu přicházejí i zobrazení sedadla, na kterých sedí bohové na některých výjevech znázorňujících tzv. „božskou audienci‟, která vypadají podobně jako průčelí chrámu zobrazené na pečetidlech.

Význam motivu lodě, který se někdy objevuje, je možné spojit přímo s procesími bohů. Řada textů popisuje bohy, kteří pomocí lodí navštěvovali jeden druhého a ve skladbe Nanna-Suenova cesta do Nippuru je stavba takovéto lodi přímo popisována. Reinhard Bernbeck, německý profesor assyriologie, ji mimo jiné dává do souvislosti i s cestou do podsvětí, což může naznačovat nápis označující zpěváka žalmů (gala) na jednom z pečetidel. Motiv lodě ale může symbolizovat nebeskou bárku ma-anna, na které létala bohyně Inanna, nebo Enkiho tajuplný člun, kterým brázdil vody moří i řek. Podstatné však je, že celá kompozice zachycená na pečetních válečcích z akkadského období budí dojem pohybu okřídleného objektu směrem vzhůru k nebesům, sídle mezopotámských bohů, nebeských bytostí.

Předmět ve tvaru tašky kultury jiroft (jv. Írán) s vyobrazením chrámových průčelí

 

Králové stoupají k nebi

Někteří badatelé dávají motiv okřídleného chrámu do souvislosti s mýtem o Etanovi, který vystoupal na orlu do nebe, aby získal rostlinu života a díky ní zplodil svého následníka. Motiv na pečetidle by mohl zachycovat „vystoupání vládce na nebesa,‟ které bývá popisováno v některých sumerských textech. Například administrativní tabulka z posledního roku vlády krále Šulgiho uvádí, že když „Šulgi vystoupal na nebesa,‟ byly otrokyně na sedm dní osvobozeny od práce. Je třeba zdůraznit, že v náboženství starověkých Sumerů se místo, kam odcházely duše zemřelých nacházelo ve vzdálených horách (sumerský výraz KUR značí jak horu, tak říši mrtvých) a v tradici Babyloňanů přímo pod zemí. Vzestup na nebesa tedy musel být výjimečnou událostí vyhrazenou zbožštěným vládcům, kteří se, ať už po své smrti nebo již za života, připojili k bohům na nebesích. Problém však je v tom, že král Šulgi vládl v období označovaném jako Ur III, nějakých 100 let po konci staroakkadského období. Z akkadského období však pochází první zbožštěný vládce Mezopotámie, Naram-Sin, jehož jméno dosáhlo nesmrtelnosti díky slavné stéle, na které je vyobrazen jak stoupá ke kónickému objektu nad nímž jsou zobrazena tři nebeská tělesa. Může tak být prvním králem, který vystoupal k nebesům a byl přijat do společenství bohů. Otázkou zůstává, jakou roli v jeho vystoupání k nebesům sehrál onen kónický objekt, který sice odborníci považují za horu, ale ve skutečnosti mohl představovat kosmickou kapsli starodávných návštěvníků z hvězd.

Otisk pečetního válečku s motivem krále Etany letícího na orlu

Zobrazená okřídlená schránka nebo stavba tedy může reprezentovat prostředek, kterým se vládce ubíral na nebesa. Je oprávněné se domnívat, že si tradiční společnost Sumerů tuto událost připomínala také formou rituálu a zobrazení na pečetidlech znázorňuje právě takový rituál. O mezopotámských vládcích a hrdinech stoupajících na nebesa bude pojednáno více do hloubky v samostatné části tohoto seriálu.

Z uvedených příkladů létajících chrámů je patrné, že myšlenka indických létajících měst a paláců zvaných Vimany není ve starověké literatuře ojedinělá. Právě naopak věřím, že při podrobnějším studiu textů jiných národů lze narazit na podobné odkazy jako v indické a sumerské literatuře. Následující díly tohoto seriálu budou zaměřeny na záznamy o sestupování samotných bohů z nebes na Zemi i létání v menších strojích.

Dangiškieji keliai senovės Mesopotamijoje

Kitos serijos dalys