Paslaptingas skylių diržas Peru: kas ir kodėl jas gręžė kalnuose?

21. 07. 2016
6-oji tarptautinė egzopolitikos, istorijos ir dvasingumo konferencija

Náhorní plošina Nazca v Peru je ponejvíce známa svými tajemnými obrazci. Méně už se ví o jiné nevysvětlitelné záhadě, která se tu nachází – takzvaném Pásu děr.

Tisíce jam, které tu byly vyvrtány do kamenného podloží, tvoří pás, který se táhne až několik kilometrů nad údolím Pisco v Peru. Každá z jam je přibližně metr široká a hluboká jeden až dva metry. Některé jsou však mělké, jako kdyby nebyly dokončeny.

Díry jsou až metr širokéJámy jsou více než metr široké.

Na šířku je v řadě vedle sebe seřazeno 8 až 10 děr. Leží buď přesně v lajně nebo se kroutí v křivkách, některé jsou střídavě rozložené. Odhaduje se, že dohromady jich tu může být 6!

Dodnes nikdo neví, kdo a proč tyhle díry vyvrtal. V každém případě jde o uměle vytvořené dílo, které si muselo vyžádat spoustu hodin namáhavé lidské práce.

Nikdo z místních obyvatel neví nic o tom, proč tyto díry vznikly. Zřejmě je tomu už hodně dávno, když se o tom V každé řadě je 8 až 10 děr.nedochovaly ani místní legendy. Ostatně objeveny byly až ve 20. století leteckým průzkumem ze vzduchu. O díry se zajímal sám Erik von Däniken, který si je sem osobně přijel prohlédnout a změřit.

Archeologové mají pro tyto díry jen dvě možná vysvětlení, ale žádné z nich není uspokojivé. Podle jedné z těchto teorií neznámý lid do jam pohřbíval své zesnulé. Rozměrově totiž odpovídají velikosti člověka. Potíž je v tom, že se zde ale nenašly žádné kosti ani jiné lidské ostatky, dokonce ani jeden hmotný artefakt.

Podle druhé hypotézy sloužily jámy k uskladnění obilí. Divné však je, proč zásobní jámy zemědělci hloubili zrovna do tvrdého skalnatého podloží v členitém horském terénu, když mohli zvolit mnohem jednodušší a lehčí způsob, jak skladovat své Nedaleké osídlenípotraviny.

Klíčem k pochopení celé hádanky může být průzkum nedaleké lokality, kterou nedávno odhalily satelitní snímky. Zdá, že se tam nacházejí pozůstatky nějakého dávného osídlení. Možná jeho obyvatelé jsou těmi, kdo tyhle díry vytvořili. Dalším vodítkem může být i to, že pás děr náhle končí hned vedle oblasti, která je nepřirozeně zčernalá. To vedlo některé badatele k úvahám, že tu kdysi došlo k explozi.

Vyrojily se pochopitelně i alternativní názory, které původ děr přisoudily neznámýmmimozemským civilizacím, pravděpodobně vetřelcům z dávnověku, kteří kdysi navštívili Zemi a zanechali tu své stopy. K vyvrtání jam mohli použít  pokročilé technologie. I kdybychom si tuhle myšlenku připustili, stále zůstává záhadou, proč tak činili. V každém případě tyhle umělé jámy nevznikly jen tak náhodou a měly nějaký, nám dosud skrytý účel.

 

Panašūs straipsniai